Nejčastější chyby a navíc i dobré rady

Nikdo není neomylný a pokud s něčím začínáte, nedá se nějaká chyba absolutně vyloučit. Platí to samozřejmě i při domácím vaření piva, ale výskyt chyb se dá minimalizovat

Nekvalitní voda

Z nekvalitní vody nikdy neuděláte dobré pivo. Chlóru ve vodě z vodovodu se obávat nemusíte, sám z ní postupně vyprchá při rozmíchávání koncentrátu. Pokud víte, že voda z vodovodu, kterou byste mohli použít, je opravdu velmi nekvalitní, použijte raději balenou nesycenou vodu. Pro přípravu světlých piv je vhodnější voda měkká, pro piva tmavá voda tvrdší.

Nedůsledné rozmíchání

Koncentrát i kvasnice je nutné skutečně velmi důkladně a dlouho rozmíchat. Pokud tuto část výrobního procesu ošidíte, nemusí například vůbec začít kvašení.

Špatná teplota směsi při přimíchání kvasnic

Nízká nebo naopak vysoká teplota směsi vody, cukru a koncentrátu, do které se přidávají kvasnice, bude mít za následek, že vůbec nedojde ke kvašení.

Neodebírání pěny při prvním kvašení

Pěnu – tzv. deku – je během prvního kvašení opravdu nutné odebírat, i když někteří domovarníci tvrdí opak. Pivo, z kterého budete pěnu odebírat je chutnější, a navíc vám sbírání pomůže poměrně přesně určit, kdy základní kvašení končí. Pokud se po sebrání pěny vytvoří nová, znamená to, že kvašení stále ještě probíhá, když se ale na hladině další pěna neutvoří, kvašení skončilo.

Rady a tipy

Přečtěte si několik rad a tipů, které vám při vaření piva určitě přijdou vhod.

Cukr řepný nebo sladový?

Na různých diskusních fórech se můžete dozvědět, že by se při výrobě piva neměla používat sacharóza – řepný cukr, protože pivo je pak kyselejší atd. Není to pravda! Cukr se v pivovarnictví používá naprosto běžně, jediným mírně nepříznivým výsledkem může být, že pokud se cukru přidá mnoho, je pivo řidší. Z praxe je opět ověřeno, že pivo vyrobené s použitím řepného cukru –sacharózy - je v podstatě stejné jako pivo s doporučovaným sladovým cukrem – dextrózou - nebo sladovým výtažkem.

Do lahví pro druhou fermentaci zcela stačí cukr řepný.

Použití medu

O výrobu ochuceného piva se dříve nebo později pokusí každý, a téměř ve všech takových případech bývá jako první výroba medového ležáku. Med, použitý pro výrobu piva by měl být pouze a výhradně přímo od včelaře, protože nebude obsahovat žádné stabilizátory ani jiné chemické látky, jako většina medů kupovaných v obchodech. 

Doporučené dávkování je 200 gramů na 10 litrů mladiny a musíte počítat s tím, že základní kvašení je mnohem intenzivnější.

Další možností je přidání medu místo cukru do lahví před druhou fermentací. Medu je potřeba dát do lahví o něco víc než cukru. Při druhém kvašení – ležení – kvasinky postupně zpracují jednoduché cukry, a ty, které zůstanou, pivu dodají typickou lahodnou medovou příchuť.

Medové pivo by se mělo spotřebovat do 2 měsíců. Kvasinky totiž postupně odebírají v medu obsažený cukr a pivo se po delším skladování stává lihové.