Jak pivo zachránilo svět

Historici a další vědci z celého světa se podíleli na výzkumu, který měl zmapovat, jak moc se pivo podílelo na tvorbě lidských dějin. Výsledek jejich několikaletého zkoumání byl poprvé zveřejněný v dokumentu How Beer Saved the World v roce 2011. Dokument z dílny Discovery Channel  lze považovat zcela za vědecky podložený a zde je z něj to nejdůležitější.

Pivo bylo na světě o 3000 let dříve, než chléb

Přibližně v roce 9000 před Kristem se na Blízkém východem začalo lidstvo poprvé v dějinách usazovat na jednom místě. Kočovný život se měnil na pravidelné obdělávání stejné půdy a jeskyně byly za různá obydlí. Na počátku světa, jaký známe dnes, byla vlastně zemědělská revoluce. Klíčovou rostlinou tehdejšího období byl ječmen a až do nedávné doby se vědci domnívali, že se pěstoval především pro výrobu a konzumaci chleba. Nová historicky a vědecky podložená teorie ale přináší šokující zjištění – ječmen začali lidé pěstovat proto, aby mohli vyrobit a pít pivo!

„Není jediný pochyb, že ječmen lidé v dávné minulosti pěstovali za jediným účelem - aby z něj mohli vyrobit pivo!“ tvrdí doktor Patrik Hayes z oregonské univerzity.

„Pivo bylo na světě dříve než chléb,“ říká i bioarcheolog Patrick McGovern, který to mimo jiné zdůvodňuje i typem nádob, které byly nalezeny na území Mezopotámie. Jsou to hliněné džbány, které se používaly již tři tisíce let předtím, než lidé upekli první chléb.

„Pivo bylo na světě dříve než chléb...“

Primitivní společnost, složitý proces

Odpověď na otázku, jak dokázali v té době primitivní lidé zvládnout tak složitý proces, jakým je výroba piva, je odpověď velmi jednoduchá – jako u mnoha převratných objevů a vynálezů měla svoji důležitou roli náhoda…

„Tehdejší lidé ukládali sesbíraný ječmen do hliněných nádob, kde ho uchovávali na pozdější časy. Jednou se však stalo, že do neuzavřené nádoby pronikla dešťová voda. Ječmen tak začal růst, přičemž tak začal produkovat mimo jiné i cukr. Přítomné kvasinky začaly cukr přeměňovat v CO2 a alkohol. Po několika dnech si změn v nádobě lovci všimli a postupně její obsah ochutnali... Od této chvíle už lidstvo nikdy nebylo takové jako dříve.“ popisuje vznik piva doktor Thomas Shellhammer z oregonské univerzity.

Člověk je tvor zvídavý a tak lidé začali přemýšlet, jak si ten lahodný nápoj připravit znovu.

Podle doktora Hayese pak začali vymýšlet jedno vylepšení za druhým, inspirované především touhou po jednodušší a pravidelné výrobě piva. Po jednoduchých „vylepšeních“ v podobě různých nádob nebo zemědělských nástrojů  přišly na řadu složitější, jako třeba kolo a vůz, pak následovaly ještě úžasnější – například písmo… a to vše údajně jen proto, aby bylo možné stále zdokonalovat výrobu pivu a také ji zaznamenat pro budoucí generace. Tato tvrzení se možná zdají být až příliš odvážná, ale nejstarší gastronomický recept, který byl dosud nalezen, je právě popis výroby piva právě z období 3000 let před naším letopočtem. V té době tedy prokazatelně začala další významná civilizační změna, spojená právě s pivem!

Pivo ve stínu pyramid

Ve starověké egyptské civilizaci údajně neexistoval nikdo, kdo by neznal nebo nepil pivo. Pivo zde bylo považováno za dar od Bohů a používalo se dokonce jako peníze. Potvrzují to i objevené hieroglyfy a je z nich možné vyčíst, že pivem se platilo i lidem, kteří stavěli pyramidy. Pivo starověkého Egypta mělo pouze 3% alkoholu, ale obsahovalo extrémně mnoho vitamínů a díky svému složení i účinky podle všeho dodávalo egyptským stavitelům sílu vybudovat něco tak úžasného, jak jsou právě pyramidy. Bez piva by tedy pravděpodobně pyramidy nikdy postaveny nebyly…

Pivo jako antibiotika dávno před jejich objevením

Pitím piva při stavbě pyramid ale překvapující objevy ze starého Egypta nekončí. Antropolog George Armelagos, který zkoumal složení kostí egyptských mumifikovaných těl, totiž zjistil další senzaci. V kostech mumií našel tetracyklin - antibiotikum, které bylo naší civilizací objeveno až v roce 1948, mumifikovaná těla ale pochází z doby přibližně 2 až 3 tisíce let před Kristem.  Když vědci na základě všech dostupných archaických receptů zrekonstruovali stravu tehdejších egypťanů, zjistili, že jedinou potravinou, která obsahovala zázračné antibiotikum tetrocyklin, je právě pivo uvařené podle starodávného egyptského popisu výroby.  „Bylo to starodávné egyptské pivo, které předběhlo slavného Alexandera Fleminga s vynálezem antibiotik, a to o celé tři tisíce let!“ tvrdí na základě všech poznatků antropolog George Armelagos.

Středověk - pivo zachraňuje miliony životů

Středověk byl opravdu krutým obdobím, byl to věk válek, morů a hlavně nemocí spojených s ohromným znečištěním vody. Doktor Charlie Bamforth z karolínské univerzity si je ale jistý, že právě pivo v této době zachránilo ohromné množství životů. Svá tvrzení zdůvodňuje velmi logicky: „Pouze díky složitému procesu výroby piva se z vody dostaly pryč přítomné mikroorganismy, které by jinak zavinily smrt milionů lidí.“ V dnešní době už samozřejmě víme, že škodlivé mikroorganismy ve vodě se likvidují jejím převaření,  ve středověku to ale lidé zřejmě ještě nevěděli. Pivo vařili proto, aby bylo chutnější a miliony lidských životů tak zachránili vlastně omylem. V tomto období se piva konzumovalo 6 x víc než dnes, pilo se téměř všude a kdykoliv, dokonce i k snídani. Ohromná poptávka po pivu z něj udělala doslova tekuté zlato. Mnoho lidí pochopilo, že pivem se nabízí možnost zbohatnout a začali  zakládat pivovary, které zodpovědně řídili tak, aby produkovaly zisk.  Pivo tak vlastně zahájilo další kapitolu lidstva v moderní době – podnikání.

Bez piva by nebyly současné USA

Bez piva by nevzniklo podnikání a bez podnikání by nebyl kapitalismus. Říká se, že právě na kapitalismu jsou vybudovány Spojené státy americké a z toho tedy můžeme s mírnou nadsázkou usuzovat, že Amerika v současné podobě by s největší pravděpodobností neexistovala. Pivo skutečně dějiny USA mnohokrát významně ovlivnilo.

Například loď Mayflower by zřejmě nikdy nezakotvila v Plymouthu na území dnešních USA, kdyby posádce nedošlo pivo. To bylo v té době pro posádku velmi důležité, protože jako jediný nápoj mohlo v té době díky obsahu alkoholu vydržet celou dlouhou plavbu. Amerika by v té době pravděpodobně ještě objevena nebyla.

Na boji o nezávislost Spojených států se podílela řada známých osobností - Benjamin Franklin, Thomas Jefferson, Samuel Adams nebo Abraham Lincoln - a všichni byli pivovarníci. Americká revoluce začala za přítomnosti piva, nejdůležitější účastníci se sešli právě nad pivem... Dokonce i Americká hymna vznikla z písničky, která původně oslavovala pivo.

Medicína moderní doby

Bakterie pod mikroskopem jako první objevil Louis Pasteur a proces kvašení nepozoroval ve sklenici mléka, ale v pivu. Objevil důvod, proč se pivo časem kazilo – bakterie a po jejich dalším zkoumání přišel s teorií, že mnohé nemoci, záněty a hnilobné procesy způsobují živé mikroorganismy. S tímto objevem přišla další éra moderní doby, Louis Pasteur velmi ovlivnil  medicínu a vyléčil miliony lidí – a bez piva by se tak asi nikdy nestalo.   

I lednička vznikla díky pivu

Bakteriím mimo jiné vyhovuje i vysoká teplota, právě v ní se rychle množí. Potraviny a nápoje ukládáme právě proto do chladniček, ale v 19. století je lidé ještě neznali. Když ale kolem roku 1840 přivezli do USA emigranti z Německa první ležák, nastala další éra lidstva. Na rozdíl od jiných typ. Piva se ležák musel vyrábět – „vařit“ - za studena a to v té době řešili dost složitým způsobem tak, že do pivovarů sváželi sníh z hor, který na jaře ale samozřejmě roztál. Každé jaro a léto pivovary nemohly ležák vyrábět a protože takový propad zisků je v kapitalismu nepřijatelný, investovalo mnoho z nich do výzkumu technologií, které by jim zajistili chladno i v horkých obdobích. Trvalo to několik let, ale fungující chladničku se nakonec vyrobit podařilo – a bylo to zase kvůli pivu!

I lednička postupem doby výrazně změnila svět. Bez ledničky by nevznikla klimatizace, která umožňuje skladování potravin i léků, bez kterých lidé nemohou existovat.  Neměli bychom ani mrazničky a pravděpodobně tedy ani zmrzlinu…

Moderní průmysl – ne Ford, ale pivo

Továrna byla v nedávných dějinách lidstva symbolem bohatství, velká produkce znamenala vysokou životní úroveň.  Lidé se mylně domnívají, že továrnu a dělbu práce vynalezl Henry Ford při výrobě svého modelu T - za vznikem skutečné moderní továrny bylo opět pivo. První automatizovaná linka na světě totiž byla na výrobu skleněných lahví, určených pro pivo!

Dějiny světa vytvářelo pivo!

Při uvádění historických dat se užívají označení „před Kristem“ a „po Kristu“, případně „před naším letopočtem“ . Pivo však měnilo svět v tak ohromném množství různých historických, kulturních a mnoha dalších aspektů, že by bylo lepší uvádět data s označením „před pivem“ a „po pivu“.

Před vynálezem piva žili na naší planetě pouze kočovné a primitivní národy. S prvním pivem ale nastal skutečný rozvoj a vznikaly vynálezy, které svět a člověka začaly měnit...

Dokument How Beer Saved the World v žádném z uvedených případů nepřipouští ani minimální možnost náhody nebo jiné alternativy vzniku některých vynálezů. Fakta, že za nimi bylo pivo, dokládá často nezpochybnitelnými důkazy a mnoho let trvajícími studiemi a výzkumy těch nejlepších světových antropologů, archeologů, historiků a dalších vědců.

Celý dokument můžeme a také nemusíme brát vážně, ale pokud máte pivo alespoň trochu rádi, určitě se na něj někdy s orosenou sklenicí piva podívejte.