Hospody ve Francii a v České republice

Ve Francii se už nepije jen víno – obyvatelé země, proslavené svoji vynikající gastronomií přišli na chuť dobrému pivu a v jejich zemi jsou k dostání ve velkém výběru skutečně vynikající značky. Francouzi chodí na pivo podobně jako my do hospůdek i barů, ale čas, trávený u pěnivého moku, tráví poněkud jiným způsobem.

Proč se chodí na pivo

V Čechách, na Moravě i ve Slezsku se do hospody „na pivo“ chodí zhodnotit sportovní události,  nadávat na politiku, postěžovat si na ženy… V případě důležitých sportovních zápasů se v hospodách, sport barech i některých restauracích pořádá jejich hromadné sledování a výhra i prohra jsou důvodem k objednání nějakého tvrdého alkoholu. Když po několika půllitrech zlatavého moku dostaneme hlad, jsou většinou v nabídce takzvané „pochoutky k pivu“ – klobásy, párky, utopence, nakládaný hermelín, topinky…Tento výčet samozřejmě není pravidlem a je stále víc podniků, kde k jídlu nabízí i něco víc – minimálně guláš s knedlíkem. Výjimkou dnes už nejsou ani restaurace, kde mají dobré pivo i chutná jídla, některé si dokonce pivo i vaří.

Francouzské hospůdky a hospody jsou jiné. Francouzi do nich sice také jako my chodí proto, aby se setkali s přáteli, ale zároveň se především chtějí i dobře najíst. Pivo je spíše na okraji zájmu a i malá sklenička jim vydrží neuvěřitelně dlouho. Francouze, který by se opil pivem, nepotkáte.

Pití piva  v Čechách a ve Francii

Ve francouzských hospodách se pije pivo téměř vždy jen ze skleničky s objemem 0,25 litru – to není ale naše české „malé“ pivo – a Francouzům vydrží i hodinu. Malé skleničky ale nejsou pravidlem, pivo třeba v Alsasku dostanete i v půllitru. 

Dokážete si představit, že byste v hospodě u nás malé pivo v klidu popíjeli hodinu? Obsluha by z vás byla asi brzy značně nervózní a asi by vám velmi rychle dala najevo, že takhle se pivo prostě pít nemůže - navíc když se před časem objevil průzkum, že průměrná doba na vypití malého piva v České republice je 7 minut…

Ve Francii se vám nic takového nestane, tam se pivo pije pomalu a v malém množství.

Cena piva

Ceny piva u nás jsou záhadou. Je logické, že v luxusní restauraci je dražší, ale dost těžko se dá pochopit, že téměř stejně stojí v hospodě, která je zastrčená někde na periferii města a ubrus na stole nikdy nebyl. Rozumné ceny v poměru k prostředí si ještě udržují hospody v malých městech a na venkově. Je zajímavé, že i přes stále se snižující spotřebu čepovaného piva a stále větší konkurenci malých a minipivovarů především průmyslové pivovary i majitelé mnoha podniků, kde se čepuje, ceny průběžně zvyšují.

Ceny piva ve Francii jsou ale ještě vyšší. Pokud se rozhodnete, že Francouzům ukážete, jak se pije pivo v Čechách, připravte si značnou sumu. Cena francouzského „malého“ piva začíná na 2,20 eurech, výjimkou není ani cena 3,5 nebo 4 Eura, za půllitr zaplatíte 5 až 6 Eur. Pokud se nyní domníváte, že právě kvůli ceně Francouzi pijí pivo pomalu, není to pravda – oni ho tak prostě pijí.

Cigarety k pivu

Francouzi jsou  podle všeho větší kuřáci než my v České republice, Ve Francii již několik let platí zákaz kouření ve všech hospodách, restauracích, barech nebo vinárnách a skutečně se v nich nekouří. Francouzi si na zvykli poměrně rychle a zákaz respektují. Výjimkou jsou otevřené prostory, zahrádky, terasy, balkóny.

V České republice máme ze zákona oddělené kuřácké a nekuřácké prostory, ale když je v jedné místnosti od sebe odděluje třeba jen paraván a nápis, je to opatření naprosto zbytečné. O nekuřáctví v restauracích se opět jedná, a podle všeho to je zase jen ztráta času poslanců a poslankyň a financí daňových poplatníků. Vzhledem k české mentalitě by bylo jednodušší nechat rozhodnutí na provozovatelích restaurací a jejich hostech. Už te%d se ví, že pokud Parlament ČR schválí úplný zákaz kouření, stanou se z mnoha restaurací, barů a vináren soukromé kluby, kde se kouřit bude… Pokud ale ve Francii navštívíte pár hospůdek nebo jiných podniků, velmi rychle si uvědomíte, že nezakouřené prostředí je příjemné i pro kuřáka.

Obsluha a voda

Ve Francii je host i té nejobyčejnější hospůdky skutečně Host, protože zde všichni vědí, že bez zákazníků nejsou peníze. Obsluha je příjemná, do detailu zná nabídku a dokáže poradit s výběrem jídla i nápojů. Dalším příjemným poznatkem je skutečnost, že vás personál zbytečně nevyrušuje, když skutečně nemusí. Stačí, když sami dáte najevo, že něco potřebujete.

Na stůl také dostanete automaticky skleničky a karafu s ledovou vodou, která je většinou zdarma. Tento francouzský standart už se začíná objevovat i v našich restauracích, ale vodu dostanete na požádání a samozřejmě za peníze. Trochu paradoxní je to v Praze, kde vodovody vlastní francouzská firma…

Nechceme tvrdit, že uvedené poznatky z francouzských a českých hospůdek, hospod, restaurací, vináren a barů platí vždy a všude nebo že francouzské jsou jednoznačně lepší. I v České republice je mnoho podniků, které mohou těm z Francie úspěšně konkurovat.